24. ledna zasedala krajanská komise Senátu. Hodnotila svou činnost za uplynulý rok, informovala o akcích ke Dni české státnosti, který letos bude věnován krajanům, zabývala se udělováním medailí Senátu významným zahraničních Čechům a zabývala se také vznikem zvláštního úřadu pro Čechy v zahraničí při úřadu vlády ČR.

Jak vlastně "vrátili" sovětští literární kritikové Karla Čapka zpět do české literatury? A jaký podíl na tom měl doktrinářský ministr profesor Zdeněk Nejedlý? Na to v následujícím příspěvku vzpomíná významný ruský literární vědec, bohemista a Čapkův překladatel Oleg Malevič z Petrohradu. V roce 1995 byl například u zrodu petrohradské Společnosti bratří Čapků a stal se i jejím předsedou. Za své mnohaleté překladatelské dílo a popularizaci české literatury v Rusku získal v roce 2011 od ministra zahraničí cenu Gratias agit. Je také čestným doktorem Univerzity Karlovy, nositelem Hlávkovy medaile Československé akademie věd a řady dalších ocenění. V první části rozhovoru Oleg Malevič vzpomíná, jak se dostal ke studiu češtiny a prvním překladům Karla Čapka:

30. prosince 2011 uspořádal krajanský spolek Stromovka Dubno každoroční soutěž o nejlepšího znalce českého jazyka:

České nemocnice nabízejí pacientům relativně vysoký standard. Co my považujeme za samozřejmost, je pro české krajany zejména ve východní Evropě a na Balkáně mnohdy nepřekonatelnou překážkou. Krajanským nemocnicím v těchto zemích pomáhá Olivova nadace, která usiluje o dostupnou zdravotní a sociální péče pro děti a mládež. Právě v těchto dnech shání Olivova nadace základní vybavení pro dětskou nemocnici v srbském Vršaci, kde se léčí čeští pacienti.

Dům zahraničních služeb pořádá tradiční letní kurz výuky českého jazyka v Dobrušce:

České centrum Kyjev ve spolupráci s Gallery Botteha představí od 19. ledna do 7. února výstavu Meditace kresbou s obrazy výtvarníka Jiřího Kornatovského.

V sobotu 7. ledna 2012 připravili v České škole bez hranic v Paříži speciální odpolední blok, díky kterému se žáci mohli blíže seznámit s životními osudy Václava Havla.

Záměrem projektu Čtení pomáhá je podpořit u dětí zájem o četbu a zároveň jim umožnit, aby se podílely na charitativní činnosti v ČR.

Už víc jak tři desítky let se londýnští krajané 19. ledna scházejí u pomníku Jana Palacha na Velehradě a připomínají si jeho hrdinský čin, kterým protestoval proti nastupující normalizaci. Letos se vzpomínkové akce zúčastnili zástupci krajanských organizací i české ambasády.

Ústav pro studium totalitních režimů představil v těchto dnech první výsledky nového projektu, v němž historici sbírají výpovědi československých občanů, zavlečených do sovětského gulagu. Prvními oběťmi bolševické perzekuce se po roce 1917 stali čeští krajané, kteří žili na Ukrajině a v Rusku už od 19. století. K nim později přibyli českoslovenští komunisté, kteří do Sovětského svazu odcházeli budovat "zářné zítřky", nebo uprchlíci před nacismem. K obětem gulagu patřily i tisíce lidí odvlečených z Československa po osvobození v r. 1945. Celkově perzekucí v SSSR trpělo až kolem třiceti tisíc Čechoslováků. Vedoucího tohoto projektu Adama Hradilka jsme se zeptali, zda se i po tolika letech historikům daří najít přímé pamětníky gulagu:

19. ledna 2012 si připomeneme třiačtyřicet let od smrti Jana Palacha, který počátkem roku 1969 spáchal sebevraždu sebeupálením na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy. Jeho čin dodnes připomíná kříž v horní části Václavského náměstí v Praze. V upomínku na Jana Palacha, ale i na samotnou dobu normalizace, by v Palachových rodných Všetatech mělo vzniknout muzeum. Na jeho otevření ale organizátorům projektu Národ pohasl chybí peníze:

Výměníkové stanice se dnes stále častěji mění v kulturní, společenská či sportovní centra. Nejinak je tomu i v Košicích, kde se v jednom podobném zařízení sešli členové Slovensko-českého klubu. Na programu byla akce pro děti s názvem Čáry máry s nůžkami:

Exilový skladatel, klavírista, hudební publicista a dlouholetý redaktor BBC Karel Janovický působí v Londýně už od roku 1950. V minulé krajanské rubrice jsme přinesli první část rozhovoru, který jsme s ním natočili při předávání cen Gratias agit v Praze. Karel Janovický se stal jedním z laureátů této prestižní ceny za šíření dobrého jména České republiky ve světě za rok 2011. Dnes uslyšíte hlavně o jeho vlastní autorské tvorbě, ale i o pronikání děl českých skladatelů ve Velké Británii.

31. prosince 2011 skončila fotografická soutěž Kanada objektivem krajanů, kterou uspořádali České a slovenské sdružení v Kanadě ve spolupráci s Československou společností pro vědu a umění v Albertě. Do konce ledna 2012 je nyní možné hlasovat o nejlepší zaslané snímky: