Toulat se celé tři měsíce s fotoaparátem po francouzské Provence a hledat místa, odkud jeden z nejslavnějších francouzských krajinářů 19. století Paul Cézanne maloval své obrazy... To je pro většinu z nás naprosto nesplnitelný sen. Splnil se ovšem Pavlu Machotkovi, pedagogovi z Kalifornské univerzity v Santa Cruz ve Spojených státech. A ze Cézannových obrazů a dnešních fotografií stejných míst sestavil knihu nazvanou Landscape into Art.

Ve středu zemřel bývalý ředitel světoznámého newyorského Guggenheimova muzea Thomas Maria Messer. Bylo mu 93 let. Rodák z Bratislavy v meziválečném období vyrůstal v Praze. List The New York Times v nekrologu označil Messera za jednu z nejuznávanějších osobností amerického moderního výstavnictví. Československý rodák povýšil muzeum Solomona Guggenheima mezi nejvýznamnější kulturní instituce v USA, rozšířil jeho sbírky a změnil je v globální instituci.

V maďarském městě Martfü byla 1. května odhalena socha Jana Antonína Bati. Maďaři si tak připomněli podnikatele, který zde v r. 1940 postavil továrnu na boty. Z malé vesnice se tak stalo prosperující město.

1. února 2013 vznikla na facebookových stránkách nová skupina s názvem Česko – Slovenský klub v Hurghadě. Zda se jedná čistě o online fórum, anebo o klasický krajanský spolek, který kromě diskuzní platformy nabízí i další aktivity, jsme se zeptali zakladatelky Aleny Belal:

Stoletý život už stojí zato, aby se o něm hovořilo. Zastavme se tedy ve Winnipegu, kde první záznam o sdružování a organizování Čechů a Slováků v Manitobě pochází již z roku 1907. Tehdy bylo vytvořeno první hudební těleso, které velice rychle nabylo popularity na krajanských besedách. Roku 1913 se 70 krajanů rozhodlo vytvořit krajanskou organizaci. 54 z nich se stalo zakládajícími členy Česko-Slovanské Podporující Jednoty, o které je nyní řeč s Joem Dobrovolným, jejím předsedou, držitelem čestné Masarykovy ceny, udělované ČSSK v Kanadě.

Na tomto místě zveřejňujeme seznam krajanských akcí, o nichž jsme se dozvěděli na internetu nebo přímo od krajanů. Pokud chcete zprostředkovat informaci o některé z vašich akcí, pošlete ji prosím na info@krajane.net nebo zanechejte vzkaz na našem facebooku.

Ve věku 88 let zemřel tuto neděli 19. května na Novém Zélandu světově proslulý keramik českého původu Mirek Smíšek. Z Wellingtonu o tom informoval Český a slovenský klub, jehož byl profesor Smíšek dlouholetým členem. Veřejné rozloučení s ním proběhne v New Zealand Academy of Arts v poslední den jeho výstavy nazvané 60 Years 60 Pots.

16. května se dvaaosmdesáti let dožívá krasobruslařka světového jména Ája Vrzáňová. Dvojnásobná mistryně světa, mistryně Evropy z r. 1950 i čtyřnásobná mistryně Československa si ale poct od totalitního režimu příliš neužila. Poté, co v roce 1950 požádala v Londýně o politický azyl a pak emigrovala do Spojených států, se ji naopak komunisté snažili co nejvíc očernit. Od sametové revoluce se ale do Česka pravidelně vrací. Je i prezidentkou Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů, který každé dva roky v Praze pořádá setkání krajanů z celého světa.

Na pultech knihkupectví se v těchto dnech znovu objevila kniha Karla Hvížďaly České rozhovory ve světě. Jde o soubor písemných interview, která Hvížďala na konci 70. a zejména v 80. letech minulého století vedl s českými exilovými spisovateli v Evropě i ve Spojených státech. Jsou mezi nimi například Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Karel Kryl, Viktor Fischl, Vladimír Škutina a mnozí další. Kniha, kterou vydala Mladá fronta, je doplněna o řadu nových údajů v biografii jednotlivých autorů. Karel Hvížďala Radiu Praha k reedici Českých rozhovorů ve světě poskytl rozhovor:

Jedna ze škol na Praze 6 se dosud jmenovala Základní škola Interbridágy. Od 9. května t.r. ale nese jméno jednoho z nejznámějších Čechoameričanů, legendárního starosty Chicaga Antonína Čermáka. Slavnostního přejmenování školy se kromě zástupců městské části zúčastnil i velvyslanec Spojených států v Praze Norman Eisen a Čermákův vnuk Anton Cermak Kerner z USA.

1. května tohoto roku ve svých jednasedmdesáti letech zemřel v Jindřichově Hradci jeden z nejvýznamnějších českých exilových básníků Antonín Brousek. K jeho tvůrčí generaci patřili například Petr Kabeš, Pavel Šrut, Ivan Wernisch nebo Petr Král. Autor veršů, překladatel a literární kritik se rozhodl pro exil po srpnové okupaci. Žil v Německu, tam také vydával své knihy, přednášel a recenzemi přispíval do hlavních německých periodik. Spolupracoval ale i s dalšími exilovými autory, například s Josefem Škvoreckým a jeho 68 Publischers. V r. 2003 se vrátil do Čech.

O pátrání novinářky Judity Matyášové po osudech židovských dětí z Československa, které se za druhé světové války podařilo zachránit před smrtí v plynových komorách, jsme v našem vysílání už informovali. Desítky dětí z Čech a Moravy přežily holocaust díky tomu, že se mohly skrývat v hostitelských rodinách v Dánsku. Po jeho okupaci je přijalo Švédsko. Pátrání ale nekončí, Judita se v posledním roce po jejich stopách vypravila například do Izraele a do skandinávských zemí. Byla hostem ve studiu Radia Praha: