Pomník československé státnosti do loňského roku tvořila socha lva na vysokém pylonu a pamětní deska. Lev byl loni přemístěn k veliké nelibosti některých k soše generála M. R. Štefánika v letecké uniformě před novou budovu Slovenského národního divadla. Podle nedávno přijaté koncepce bude mít pomník státnosti jinou podobu. Místo pylonu bude osazený podstavec vysoký 2 – 3 metry se sochou Tomáše Garrigua Masaryka vysokou 2,2 metru. Bude to odlitek díla pražského sochaře z doby secese Ladislava Šalouna, jehož monumentální sousoší Husova pomníku je centrem pražského Staroměstského náměstí.

Generál František Moravec proslul jako nejznámější československý zpravodajský důstojník, který řídil slavného agenta A-54 a stál v pozadí atentátu na Reinharda Heidricha. Za svůj život byl mnohokrát vyznamenáván i zatracován, několikrát z Československa prchal, naposledy po Únoru 1948. Celá jeho rodina skončila v USA, kde dodnes žijí jeho dvě dcery Hana a Tatiana. S Tatianou Gard, která žije v New Yorku, jsme natočili následující rozhovor.

10. ledna byl ve druhém kole voleb zvolen chorvatským prezidentem Ivo Josipović. Nová hlava chorvatského státu se živě zajímá o život menšin a je dokonce členem České besedy.

Brněnskému rodákovi Zdeňku Sloukovi bylo pětadvacet let, když v roce 1948 odešel z Československa do exilu. V té době měl za sebou nedokončená studia sociologie a krátkou dráhu novináře v Lidových novinách. Jako mnoho poúnorových exulantů vystřídal řadu profesí: v Austrálii chytal krysy, v Německu studoval, v Americe byl jediným Čechem, který v 50. letech pracoval v Pentagonu. Deset let také působil v Radiu Svobodná Evropa a od r. 1964 přednášel politologii na prestižních amerických univerzitách. Byl i členem a prezidentem Československé společnosti pro vědy a umění v USA. Do Prahy se vrátil po r. 1990. Své zkušenosti nyní shrnul v knize Jdi po skryté stopě.

První lednový týden přijelo do České republiky 7 dětí a 2 členové doprovodu z partnerského města Dubna v Rovenské oblasti na Ukrajině. Jejich pobytem proběhla druhá část výměny studentů mezi ZŠ a MŠ Deštné v Orlických horách a českým krajanským spolkem Stromovka z ukrajinského města Dubna. Loni v říjnu návštěvu z Deštného úspěšně hostilo Dubno.

Český dialog byl prvním časopisem, který se po pádu totalitního režimu v r. 1989 začal soustavně věnovat českým krajanům. Nyní si připomíná už své 20. výročí. Díky časopisu vznikl i Mezinárodní český klub, který spojuje tuzemské i zahraniční Čechy. O časopise, klubu, ale i o nové knize o Češích v Texasu hovoří v následujícím příspěvku Milena Štráfeldová s šéfredaktorkou časopisu Evou Střížovskou. S jakými představami před 20 lety časopis zakládala?

Koncem ledna se v pražském divadle Dobeška uskuteční první ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů s antropologickou tématikou ANTROPOFEST. Na festivalu budou promítnuty i filmy o českých krajanech Kde krev a pot, tam i slzy, Gáj a Goluboie.

Až z východoukrajinské Bohemky přijela v těchto dnech do Prahy česká evangelická kazatelka Ludmila Sverdlovová. Spolu s dalšími krajanskými kazateli se tu zúčastnila každoročních farářských kurzů, které pořádá Českobratrská církev evangelická. Milena Štráfeldová se jí tak pro dnešní rubriku Češi v zahraničí mohla zeptat na české krajany v Bohemce:

Koncem minulého týdne v pražském divadle Dobeška proběhl 1. ročník festivalu dokumentárních filmů Antropofest. Byl v něm zařazen i blok filmů s krajanskou tématikou. Na festivalu natáčela Milena Štráfeldová:

Dvě zprávy s protichůdnou náladou přináší na své první straně Nový domov. Nejprve blahopřeje Jiřímu Traxlerovi k ocenění "Za přínos české hudbě", které mu Ochranný svaz autorský udělil při příležitosti 90. výročí vzniku této autorské organizace.

25. prosince 2009 zemřel ve věku 76 let bývalý ředitel Československého ústavu zahraničního Josef Kolínský. Zasloužil se o stabilizaci ČSÚZ a jeho proměnu v nevládní organizaci v období 90. let 20. století.

Letos v lednu byla v Bruselu otevřena Česká škola bez hranic. Po Paříži. Londýně, Berlíně, Mnichově, Curychu a Sydney je to další škola, do které mohou chodit děti českých krajanů. Učí se tu nejen češtinu, ale dozvídají se také o české historii, kultuře i běžném životě v Česku. Na vznik nové školy se Milena Štráfeldová zeptala vedoucí krajanského sdružení v Bruselu Anity Březinové. I krajany v Belgii inspirovala zakladatelka Českých škol bez hranic Lucie Slavíková - Boucher z Paříže:

25. kongres Společnosti pro vědy a umění se uskuteční letos od 27.června do 3. července 2010 v Táboře. Společnost pro vědy a umění byla ustavena před 50 lety v USA. Kongresy pořádá každé dva roky, po roce 1989 se konají na českém nebo slovenském území.

České vesnice v rumunském Banátu se už řadu let vylidňují. Čeští krajané, kteří na jihozápadě Rumunska žili po dvě století, se takřka hromadně vracejí do Čech. Důvodem je především ekonomická situace: poté, co byly uzavřeny místní doly, lidé přišli o práci a vlastní hospodářství je skoro neuživí. Život ve vesnicích, které dodnes připomínají 19. století, navíc není jednoduchý. Například do Rovenska byla elektřina zavedena až v r. 1994. Zejména mladí lidé z rumunského Banátu tak hledají v Česku nejen práci, ale i větší pohodlí. Český stát i některé humanitární organizace se snaží krajanům, kteří v Banátu přeci jen zůstávají, pomoci. Podporují hlavně rozvoj turistiky. Z České republiky sem totiž přijíždí několik tisíc Čechů ročně na dovolenou. Vedle toho ale vznikly i malé provozy a dílny, například na výrobu elektrosoučástek v Gerníku. Humanitární společnost člověk v Banátu nyní rozjíždí další projekt - výrobu originálních panenek. O podrobnosti požádala Milena Štráfeldová zástupce Člověka v tísni, publicistu a fotografa Ivo Dokoupila: