Sokol Melbourne je jedinou krajanskou organizací v Melbourne.
V jaké době byl Sokol založen a kolik má členů?
Založen byl začátkem padesátých let. V současné době má Sokol Melbourne 250 členů. Větší část je ve věkové skupině 70ti let.
Tím, že členská základna je z převážné většiny složena z Čechů a Slováků v pokročilém věku, stal se Sokol spíše společenským klubem, který se cvičením zabývá pouze okrajově. Sportovní část Sokola spolupracuje se Sokoly v ostatních státech Austrálie, kde jsou cvičící skupiny větší, především v Novém Jižním Walesu. Organizace je tématicky zaměřena na život seniorů: Nabízí setkávání, českou restauraci, kulturní akce, výlety, pořádání večírků. Organizují se taneční zábavy, máme vlastní hudební skupinu, pořádáme večery vážné hudby a poezie nebo promítání českých filmů a nenáročné cvičení.
Mezi oblíbené aktivity, které přitahují také mladší krajany, jsou akce pro děti, se kterými přicházejí rodiče - mnohdy i Češi s australskými partnery. Jsou to dětské mikulášské, velikonoční barvení vajíček, dětské tábory ve stylu skautů atp.
Máte vlastní tělocvičnu či jinou budovu?
Sokol Melbourne má svojí vlastní dvoupatrovou budovu, Národní dům, nedaleko centra města, který si členové zrekonstruovali svépomocí. V přízemí se nachází taneční sál s parketem a s malým jevištěm vybaveným reflektory a klavírním křídlem a bar, v patře je restaurace, kuchyně, knihovna a kulečník. Dekorace interieru je v sokolských a vlasteneckých tradicích.
Především pronájmem budovy a příjmem z baru z nesokolských akcí, dále pak různými dotacemi.
Jak vidíte budoucnost Sokola Melbourne?
Sokol Melbourne zažívá údobí obnoveného zájmu krajanů zejména střední generace díky novému vedení a výboru.
V Melbourne vychází každý měsíc časopis Kvart, jehož jste šéfredaktorkou. Jak dlouho časopis vychází a kolik má čtenářů?
Máme přibližně tisícovku pravidelných odběratelů - adres, na které Kvart zasíláme. Kvart vychází již devatenáctým rokem. U jeho počátků stál bývalý starosta Sokola Pavel Pospíchal a tehdy bylo hlavním úkolem periodika informovat o akcích Sokola. Kvart byl spíš místní zpravodaj s občasnými politickými komentáři nebo články přebíranými z českého tisku. Podoba Kvartu se začala měnit koncem roku 2005, kdy převzala redakci na dobu několika měsíců Milena Petrová, učitelka českého jazyka v Melbourne. Zajistila Kvartu pravidelné kvalitní přispěvatele, jejichž okruh se dále rozšiřoval stejně tak jako i obsahová náplň časopisu.
Poté, co jsem se v září 2006 stala šéfredaktorkou, dostal časopis svoji současnou podobu. Přestal přejímat články z veřejného tisku a z internetu. Úvodem vycházejí úvodníky šéfredaktorky na různá témata spojená s historickými výročími, osobnostmi českého národa nebo s aktuálními událostmi v České republice, oblíbená jsou témata čechoaustralství a exilu. Ambicí listu je navázat na slavný Hlas Domova, vydávaný legendou českého exilového novinářství Františkem Váňou, ovšem dnes už za jiných podmínek a okolností.
Není třeba stýskání, nenaplněné touhy po domově, nenávisti k politickému systému bývalé vlasti, kritiky a odsuzování. Naopak - dnes jde o návraty k českému dědictví, tradicím i české současnosti našich krajanů v Austrálii. Jde o spojení toho, co nám dává náležitost ke dvěma - pro nás Čechoaustralany - nejkrásnějším zemím světa.
Do listu přispívá také velvyslanec ČR v Austrálii Karel Pažourek a generální konzul Vít Kolář. Mezi pravidelné přispěvatele patří dr. Miloš Ondrášek, cestopisec, veterinář a publicista, který začal působit jako krajanský dopisovatel před více než třiceti lety v Hlasu Domova.
Oblíbenými se staly pravidelné humorné střípky v sérii Z deníku důchodce Ivana Kolaříka OAM, jehož články vycházejí zároveň v internetových Pozitivních novinách. Neschází Kulturní rubrika, která přináší novinky ze světa české kultury. Důležitou a podstatnou složkou je rubrika Ze života Sokolské organizace, obsahující pokaždé zprávu z jednání výboru, finanční zprávu organizace, informaci o proběhlých akcích a literární příspěvky krajanů. Zde se objevují i zprávy ze života krajanů, jejich dopisy a názory. V posledních číslech přináší Kvart sekci Příběhy, do které přispívají svými zajímavými, skutečnými životními příběhy samotní krajané. Poslední stránky jsou věnovány Programu na příští měsíc a akcím, které pořádá Sokol Melbourne.
V jaké formě Kvart vychází? Existuje kromě digitální podoby také klasické papírové vydání?
Klasické papírové vydání Kvartu vychází nákladem tisíc výtisků a je rozesíláno odběratelům po celé Austrálii. Digitální podoba na stránkách Sokola Melbourne: www.sokolmelbourne.com.au/Page_Kvart.html.
Komentáře:
22.08.2007 23:58: Několik faktografických poznámek k rozhovoru s pani Barbarou Semenov , autor: Ales Nebesky
Doufám, že mi bude dovoleno připojit několik faktografických poznámek k Vašemu rozhovoru s pani Barbarou Semenov.
Sokol v Melbourne byl založen 11.11.1950. Po pěti letech přestal být aktivní a činnost sokolské organizace byla oživena až 24.9.1975. (Podrobnější informace byly uveřejněny v Kvartu březen až říjen 2005 a je také možné se s nimi seznámit na webové stránce www.sokolmelbourne.com.au ).
Sokolovna, která je dnes nazývána „Národní dům“, byla zakoupena v červnu 1978 poté, když se skupina členů Sokola zaručila za bankovní půjčku. V roce 1987 byl dluh splacen pořádáním společenských zábav a nepřetržitými sbírkami mezi členy Sokola a dalšími krajany.
V roce 1989 se starostou sokolské organizace stal Pavel Pospíchal. S ním převzala vedení Sokola nová generace, která pod vlivem generačních rozdílů a snad i listopadových událostí v republice, cítila potřebu změnit tělovýchovný a i ideový charakter sokolské organizace.
Přebudováním tělocvičny v roce 1993 na společenské místnosti se budova stala společenským a krajanským střediskem. Sama sokolská organizace byla v roce 1994 přetvořena ve společenskou organizaci pod vlivem změny australských zákonů. Organizační struktura a jméno „Sokol“ bylo ale zachováno.
Neuškodí poznamenat, že v Melbourne žije přes 2500 (údaj z roku 2001) lidí českého původu. Na společenském životě soustředěném kolem Národního domu se podílí v různých aktivitách jen něco kolem 300-400 lidí. Snad by bylo vhodné i dodat, že od svého příchodu do exilu a i po vybudování Národního domu, jsem se krajanského života účastnil minimálně a nikdy jsem nebyl a nejsem členem sokolské organizace.
Děkuji za uveřejnění mé vysvětlující poznámky.
Aleš Nebeský
anebesky@bigpond.net.au
http://alenene.blogspot.com