Zleva P.Buriánek, L.Janotová, V.KLaus, L.Klausová
Český velvyslanec informoval prezidenta o aktivitách českých krajanů,
kteří žijí v
okolí města Daruvar a ocenil schopnost krajanů udržet
si své tradice i český jazyk. Zmínil se také o pomoci, kterou Česká
republika krajanům poskytuje. V
Chorvatsku žije v
současnosti
asi 13 tisíc osob, které se hlásí k
českému původu. V
jejich
sídle v
Daruvaru funguje mateřská škola Ferda mravenec, základní
škola J.A.Komenského, vydavatelství Jednota, místní Rádio Daruvar
vysílá pořady v
češtině. Spolkový život se odehrává na půdě
Českých besed, kterých je v
celém Chorvatsku 27.
Návštěva prezidenta Klause v Záhřebu Václav Klaus, který se s
chorvatskými Čechy nesetkal poprvé, ve svém projevu uvedl: "Nechápu,
jak jste si mohli takovou dokonalou češtinu udržet a obdivuji všechny
vaše akce, které tady pořádáte. Když jsem tu byl před čtyřmi lety, byl
jsem naprosto šokován. Vůbec jsem nevěřil tomu, že máme někde tak
aktivní, agilní, fungující komunitu jak právě tady v
Chorvatsku.
Za dva dny, co jsem tady v
Chorvatsku, na mnoha místech slyším
reakci na českou krajanskou komunitu z
úst chorvatských
politických představitelů. Jste tady viditelní a slyšitelní a je tomu
doopravdy dobře. Pro nás je to významná věc. V
Chorvatsku jsem
potřetí, v
této funkci poprvé. Mohu potvrdit, že o
česko-chorvatské vztahy máme eminentní zájem. Jsme si vědomi ohromného
množství českých turistů na Jadranu, pozorně sledujeme chorvatské úsilí
o vstup do EU, úsilí, které podporujeme. Myslím si, že je to i
v
našem zájmu, abychom měli zemi jako je Chorvatsko, další
spřátelenou členskou zemi v
Evropské unii".Setkání s českým prezidentem v Záhřebu se zúčastnilo kolem dvaceti představitelů krajanských spolků i médií. Otázka na současný vztah prezidenta ke krajanům proto byla nasnadě.
Návštěva prezidenta Klause v Záhřebu Václav Klaus mj. odpověděl: "Krajanská
komunita v
Chorvatsku je pro mě velmi mimořádná, protože já se
spíše setkávám s
komunitami v
zemích, kde dominují krajané,
kteří do těchto států přišli ve 20. století, přišli jako výsledek druhé
světové války, komunistického puče roku 1948, okupace Československa
srpna 1968. Nejsou to ti "dlouholetí - dlouhodobí" krajané nebo
respektive ti tam také jsou, ale nejsou tolik vidět. V
Chorvatsku
je situace úplně obrácená, tady naprosto dominují ti "dlouhodobí"
krajané. Ti, kteří se tady narodili a jejich zájmy, požadavky, ambice
jsou opravdu, opravdu úplně jiné. Spíše mám v
těch jiných zemích
pocit jisté frustrace krajanů. Oni sami se složitě vypořádávají
s
tím, že nuceně či polonuceně odešli a pořád je to pro ně velké
životní trauma. A podle tohoto traumatu se také velmi často chovají.
Něco takového v Chorvatsku vůbec neexistuje, proto je pro mne setkání
s
krajany daleko jednodušší a milejší. Jsem moc rád, že česká
komunita tady je, že se má takto k
světu, že udržuje svou
sounáležitost s
Českou republikou a že si udržuje vysokou úroveň
českého jazyka. To vždycky působí neuvěřitelně dobře. Prostě jsme rádi,
že tady v
Chorvatsku jste". Lenka Lalićová
