Zleva P.Buriánek, L.Janotová, V.KLaus, L.KlausováZleva P.Buriánek, L.Janotová, V.KLaus, L.Klausová Český velvyslanec informoval prezidenta o aktivitách českých krajanů, kteří žijí v okolí města Daruvar a ocenil schopnost krajanů udržet si své tradice i český jazyk. Zmínil se také o pomoci, kterou Česká republika krajanům poskytuje. V Chorvatsku žije v současnosti asi 13 tisíc osob, které se hlásí k českému původu. V jejich sídle v Daruvaru funguje mateřská škola Ferda mravenec, základní škola J.A.Komenského, vydavatelství Jednota, místní Rádio Daruvar vysílá pořady v češtině. Spolkový život se odehrává na půdě Českých besed, kterých je v celém Chorvatsku 27.

Návštěva prezidenta Klause v ZáhřebuNávštěva prezidenta Klause v Záhřebu Václav Klaus, který se s chorvatskými Čechy nesetkal poprvé, ve svém projevu uvedl: "Nechápu, jak jste si mohli takovou dokonalou češtinu udržet a obdivuji všechny vaše akce, které tady pořádáte. Když jsem tu byl před čtyřmi lety, byl jsem naprosto šokován. Vůbec jsem nevěřil tomu, že máme někde tak aktivní, agilní, fungující komunitu jak právě tady v Chorvatsku. Za dva dny, co jsem tady v Chorvatsku, na mnoha místech slyším reakci na českou krajanskou komunitu z úst chorvatských politických představitelů. Jste tady viditelní a slyšitelní a je tomu doopravdy dobře. Pro nás je to významná věc. V Chorvatsku jsem potřetí, v této funkci poprvé. Mohu potvrdit, že o česko-chorvatské vztahy máme eminentní zájem. Jsme si vědomi ohromného množství českých turistů na Jadranu, pozorně sledujeme chorvatské úsilí o vstup do EU, úsilí, které podporujeme. Myslím si, že je to i v našem zájmu, abychom měli zemi jako je Chorvatsko, další spřátelenou členskou zemi v Evropské unii".

Setkání s českým prezidentem v Záhřebu se zúčastnilo kolem dvaceti představitelů krajanských spolků i médií. Otázka na současný vztah prezidenta ke krajanům proto byla nasnadě.

Návštěva prezidenta Klause v ZáhřebuNávštěva prezidenta Klause v Záhřebu Václav Klaus mj. odpověděl: "Krajanská komunita v Chorvatsku je pro mě velmi mimořádná, protože já se spíše setkávám s komunitami v zemích, kde dominují krajané, kteří do těchto států přišli ve 20. století, přišli jako výsledek druhé světové války, komunistického puče roku 1948, okupace Československa srpna 1968. Nejsou to ti "dlouholetí - dlouhodobí" krajané nebo respektive ti tam také jsou, ale nejsou tolik vidět. V Chorvatsku je situace úplně obrácená, tady naprosto dominují ti "dlouhodobí" krajané. Ti, kteří se tady narodili a jejich zájmy, požadavky, ambice jsou opravdu, opravdu úplně jiné. Spíše mám v těch jiných zemích pocit jisté frustrace krajanů. Oni sami se složitě vypořádávají s tím, že nuceně či polonuceně odešli a pořád je to pro ně velké životní trauma. A podle tohoto traumatu se také velmi často chovají. Něco takového v Chorvatsku vůbec neexistuje, proto je pro mne setkání s krajany daleko jednodušší a milejší. Jsem moc rád, že česká komunita tady je, že se má takto k světu, že udržuje svou sounáležitost s Českou republikou a že si udržuje vysokou úroveň českého jazyka. To vždycky působí neuvěřitelně dobře. Prostě jsme rádi, že tady v Chorvatsku jste".

Lenka Lalićová