Zleva Přemysl Sobotka, Ája Vrzáňová a Anna VaďurováZleva Přemysl Sobotka, Ája Vrzáňová a Anna Vaďurová V úvodu konference byla předána ocenění za dlouholetou činnost pro krajanské komunity. Získali je Světluška Prokopič z Chorvatska za svou neúnavnou práci v divadelním a hudebním souboru České besedy v Dolanech, Anna Vaďurová, která je předsedkyní a stěžejní postavou vídeňského divadelního souboru Vlastenecká omladina, Dagmar Takácsová – zakladatelka Českého spolku v Košicích a ženského sboru, který při spolku působí, Karel Pokorný – předseda činorodého SKV Sokol Mnichov a člen SVU a Anna Janků, která stojí 20 let v čele Sdružení českých žen v Káhiře. Oceněným pogratulovali 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, senátor Tomáš Grulich, zmocněnec ministerstva zahraniční pro krajany Stanislav Kázecký a v neposlední řadě Ája Vrzáňová, předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů.

Na konferenci, která byla sedmou v pořadí, se sjelo 120 účastníků z 20 zemí světa. Většina z nich přijela už po několikáté, ale potěšující bylo, že se objevili i noví zahraniční Češi, zejména ti mladí. Téma konference – krajané a problém generací – k tomu svádělo. Cílem setkání bylo prodiskutovat, jak zajistit kontinuitu a propojení starší exilové generace s novými zahraničními Čechy a vyměnit si názory na to, co se osvědčilo a co ne.

Vystoupení zástupců nejmladších krajanských generací patřilo k nejzajímavějším. Diskusi a potlesk vzbudil Daniel Cunder ze Švýcarska, který shrnul svou zkušenost ze dvou zemí, kde v posledních letech žil. V USA podle něj byla starší generace krajanů pro mladé naprosto uzavřená a nepřístupná. V Ženevě to bylo lepší, ale i tak se sbližování s tradičním spolkem Beseda Slovan vyvíjelo postupně. V roce 2010 založil Daniel Cunder na Facebooku skupinu Češi a Slováci v Ženevě, která má dnes 260 členů. Příležitostně se scházejí, vznikla česká škola, někteří navštěvují akce spolku Beseda. Více info na facebookových stránkách spolku. Dobré vztahy a zájem na spolupráci s mladými potvrdil i předseda Besedy Jaroslav Havelka. Určitě jde o příklad, hodný následování.

Dagmar Straková z bruselské BesedyDagmar Straková z bruselské Besedy Jiný recept na zapojení mladých Čechů a Slováků představila Renata Dutton z Bostonu. V roce 2008 s dalšími dvěma ženami založila Czech and Slovak Association. Původně proto, aby měly s kým chodit na kafe a aby jejich děti nezapomněly češtinu nebo slovenštinu. Postupně k tomu přibyla organizace dětských besídek, společenských setkání a plesů, zimní zájezdy na hory, koncerty českých kapel. Na akcích se schází cca 150 lidí a chodí i členové Masarykova klubu v Bostonu, tradičního krajanského spolku, který sám není příliš aktivní. Nejpozoruhodnější je, že CSA všechny akce pořádá v naprosto tržním prostředí, protože nevlastní žádné prostory a musí si je pronajímat. „Zatím nám stačí elán a nápady,“ uzavřela své vystoupení Renata Dutton. Více na www.czkboston.org.

Rozmanitou činnost spolku, v němž našli svůj prostor i mladší generace, představili Martina Schusterová, Dagmar Straková a Dušan Swalens z bruselské Besedy. Spolek pořádá naučné, společenské i dětské akce, funguje zde škola, vychází Zpravodaj. Brusel a Belgie vůbec má na rozdíl od ostatních zemí tu výhodu, že zde pracuje řada mladých aktivních Čechů v evropských institucích. Více info na www.beseda.be.

Marko Pejič a Ája VrzáňováMarko Pejič a Ája Vrzáňová V jiném duchu se nesl referát Marka Pejiče, který hovořil o účasti mladých generací na bohatém krajanském životě v Chorvatsku. Ten se odehrává na půdě Českých besed. „Máme to štěstí, že naše spolky jsou dobře organizovány a nabízejí slušné kulturní vyžití,“ uvedl Marko Pejič. Podle něj tradice velí do spolků chodit, udržovat češtinu, písně, tance, divadlo. Hodně mladých ve spolcích pracuje, ale ne všichni. Podle Marka Pejiče je třeba uvažovat nad tím, jak činnost pro mladé víc zatraktivnit. Více info na www.savez-ceha-rh.t-com.hr.

Poměrně chmurný obrázek mladé generace vykreslila Sofi Štěpničková z rumunského Banátu. „Pro nás mladé není na venkově uplatnění. Já osobně studuji práva a doma, i když to tam mám ráda a stále tam jezdím, bych práci nenašla. Rumunsko je dnes součástí Evropské unie, existuje volný pohyb osob. Naše generace toho chce využít a žít líp,“ řekla Sofi Štěpničková. Dotkla se tím dlouhodobého problému odchodu mladých lidí z enklávy, která žila téměř dvě století relativně izolovaná od okolního světa. Její slova ilustroval předseda sdružení Čechů František Draxel, podle kterého mladí odcházejí a staří zůstávají. Počet českých krajanů v Banátu činí necelé 2 tisíce osob. Ještě před několika lety to byl trojnásobek. Snahy o zastavení tohoto trendu investicemi např. do agroturistiky zatím nevycházejí.

Zájem vzbuzovala i další vystoupení. Např. Helena Baslerová z Rakouska poukázala na to, že mnohé sokolské organizace nemají český dorost a stojí před dilematem, zda se uzavřít nebo otevřít rakouským členům. V prvním případě hrozí zánik, v druhém porakouštění. V následné diskusi většina přítomných – i na příkladu USA – pragmaticky upřednostnila větší otevření se novým členům, byť spolek postupně začne ztrácet čistě český charakter.

Stanislav KázeckýStanislav Kázecký Blanka Karlsson na příkladu vlastní rodiny ilustrovala, že krajanská výchova k českému jazyku a kultuře začíná doma. Přestože žije ve smíšeném manželství, česky učí i vnoučata. Jinou situaci na svém vlastním příkladu dokumentovala další švédská Češka Alena Novak, která patří k exilové generaci 1968. Z obav z donašečů se ve spolcích aktivně neangažovala, děti se po nástupu do školy chtěly co nejméně odlišovat. Češtinu ovládají, ale mimo rodinu ji nepoužívají a na své děti ji už nepřenášejí.

Z vystoupení účastníků konference bylo patrné, že všechny spolky a skupiny o budoucnosti a zajištění kontinuity intenzivně přemýšlejí. Ne všechno je přenositelné, ale pozitivních příkladů, receptů a inspirace zaznělo v téměř třiceti vystoupeních i v diskusi dost. Velkou roli při tom hraje komunikace, zejména internet. Na jeho využití poukázala ve svém referátu Bára Kmentová, webeditorka www.krajane.net, která představila důležité stránky, určené krajanům. Kromě již zmíněných www.krajane.net, které přinášejí informační servis, to jsou www.krajane.cz a www.cechoslovaci.com, které poskytují především praktické informace pro život v cizině.

Konferenci navštívil předseda Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí Igor Furdík. Představil činnost slovenského úřadu: má 18 zaměstnanců a disponuje rozpočtem 40 milionů korun. Krajany podporuje různou formou – dotacemi krajanským organizacím i pořádáním krajanských setkání. O činnosti svého úřadu, která je do určité míry podobná, ovšem s nižším rozpočtem, promluvil také zmocněnec pro krajany českého ministerstva zahraničí Stanislav Kázecký.

Slavnostní večer v Národním divadleSlavnostní večer v Národním divadle Ke konferencím neodmyslitelně patří diskuse. Diskutovalo se v kuloárech i v závěrečné debatě, na níž jsou zváni představitelé českých státních institucí. Letošní debaty s krajany se zúčastnili zástupkyně ombudsmana a bývalá senátorka Jitka Seitlová a zmocněnec Stanislav Kázecký. Diskutovalo se o tom, jak by Česká centra mohla ještě víc vycházet vstříc krajanům, dotazy a připomínky směřovaly také na možnost korespondenčního hlasování a na dvojí občanství, resp. znovunabytí českého občanství pro některé skupiny bývalých obyvatel Československa. Bylo konstatováno, že legislativní proces v těchto otázkách se za posledních pár let příliš nepohnul kupředu. Úsměv i obdiv vzbudilo emocionální vystoupení Karla Wienera ze Švýcarska, který už několik let bojuje s Českou televizí o zpřístupnění satelitního vysílání televize i mimo území České republiky. Zatím marně. Padly i dotazy, zda se za dva roky uskuteční další konference. Ohlasy napovídají, že vůle k setkávání a výměně názorů trvá a tak organizátoři slíbili, pokud to finančně bude jen trochu možné, v roce 2014 uspořádat další konferenci.

Na závěr jednání se v prostorách nové budovy Národního muzea konal koncert Ženského sboru Českého spolku v Košicích. Národně laděný program, složený z Dvořákových a Janáčkových písní a z Otvírání studánek Bohuslava Martinů, měl velký úspěch.

Poslední den konference byl tradičně věnován poznávání pamětihodností Prahy. Účastníci konference navštívili několik objektů Židovského muzea včetně starého židovského hřbitova, Staroměstskou radnici a výstavu Zlatá bula sicilská v Národním archivu na Chodovci. Většina krajanů se 28. září večer zúčastnila slavnostního večera v Národním divadle.

Vedle přítomnosti nejmladších generací krajanů na letošní konferenci je dalším pozitivem větší zájem českých médií. O konferenci informovala kromě Českého rozhlasu také Česká televize ve zvláštní reportáži. Na televizních obrazovkách se objevili např. Petr Bísek nebo Ája Vrzáňová z USA, Karel Pokorný z Německa nebo Milena Grenfell Baines z Británie.

M. Krupička