Česko se rozloučilo s Václavem Havlem

Foto: ČTKFoto: ČTK Minuta ticha, zvuk zvonů v kostelech po celém Česku, 21 dělostřeleckých salv z Petřína. Do posledního místa plná katedrála sv. Víta, davy lidí v jejím okolí. Tak začalo v pátek ve dvanáct hodin poslední rozloučení s prvním polistopadovým prezidentem Václavem Havlem. Zemřel v neděli ve spánku na své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku. Byla s ním jeho manželka Dagmar a jedna z řádových sester, které se o něho staraly. Bylo mu 75 let. Celý příspěvek

Zemřel první porevoluční prezident Václav Havel

Foto: ČTKFoto: ČTK Někdejší československý a český prezident zemřel ve spánku na své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku v přítomnosti své ženy Dagmar. V říjnu přitom bývalý prezident oslavil 75. narozeniny. Už při oslavách se svěřil, že se necítí dobře. Zůstával dále v ústraní a poslední veřejnou událostí bylo setkání s dalajlámou, který patřil k jeho nejbližším přátelům. Ten také v pondělním vyjádření projevil hlubokou lítost. Sám Václav Havel v jednom z rozhovorů pro Český rozhlas označil svůj život za dobrodružný. Jakými obdobími života prošel, připomene Václava Vařeková. Celý příspěvek

Václav Havel má mezi českými exulanty obdivovatele i kritiky

Foto: ČTKFoto: ČTK Václava Havla si v těchto dnech připomínají lidé nejen v Česku, ale i v mnoha dalších zemích. Jeho přijetí v zahraničí bylo dokonce spontánnější, ve světě získal pro své politické postoje více uznání a obliby než doma. Tento rozpor je zvlášť zřetelný, pokud exprezidenta Havla a jeho polistopadové působení hodnotí čeští exulanti. Odráží se v nich na jedné straně velký obdiv k jeho odvaze a morálce, na druhé straně určité zklamání, že po roce 1989 neprosadil tvrdší postoj vůči komunistům. Celý příspěvek

Prezident Havel měl před 20 lety osobní podíl na přesídlení Čechů z černobylské zóny

Čeští krajané z Ukrajiny, kteří byli zasaženi havárií černobylské jaderné elektrárny, si právě letos připomněli dvacáté výročí svého přesídlení do Československa. Osobní podíl na tom měl i tehdejší prezident Václav Havel, kterému zástupci Čechů z Volyně předali při jeho státní návštěvě v Moskvě svou žádost o repatriaci. Na celou akci, při níž se do Čech vrátilo přes 1800 lidí ohrožených Černobylem, vzpomíná předseda Rady černobylských krajanů Boris Iljuk. Celý příspěvek

Na Václava Havla vzpomínají krajané v Chorvatsku

Foto: ČTKFoto: ČTK Lidé se loučí s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Rakev s jeho ostatky byla převezena do Vladislavského sálu Pražského hradu. Smutečního průvodu se zúčastnilo na deset tisíc lidí. Zaplněné náměstí se s Václavem Havlem rozloučilo potleskem. Vzpomínají na něho také krajané v Chorvatsku. Byl rok 1991, válka. Výsledkem jednání Svazu Čechů a Slováků s československou vládou byl odjezd několika skupin hlavně českých dětí do staré vlasti. Celý příspěvek

Rozloučení s Václavem Havlem na Václavském náměstí, Kampě a před Pražským hradem

Z domácího i zahraničního tisku

Všechny deníky věnují většinu svého obsahu exprezidentovi Václavu Havlovi, který v neděli ráno zemřel ve své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku. Všem titulním stranám dominuje jeho velká fotografie. V komentářích se deníky většinou shodují, že Česku ztratilo jednu z nejvýznamnějších osobností svých dějin.

"Byl strhující. Kombinoval nesmírnou slušnost a v našich krajích neobvyklou vlídnost s pevnými postoji, v našich krajích též neobvyklými. Byl charizmatická osobnost, znepokojující intelektuál," píše o Havlovi Mladá fronta Dnes. Podle listu zemřel vítěz, který své největší politické zápasy dokázal vyhrát, z těch malých většinou odešel poražen. "Jenže budoucnost často ukázala, že hleděl dál než vítězové," podotýká komentátor Mladé fronty Dnes. "Odešel člověk, který pro novou orientaci naší země v posledních desetiletích udělal více než kdokoliv jiný nejen v naší zemi, ale i v naší části Evropy. V bouřlivých dnes, které dnes prožívá svět a Evropy zvláště, bychom více než kdy jindy potřebovali Havlovu vizi, moudrost a odvahu, kterou tak postrádám u těch, které jsme si demokraticky zvolili, aby pokračovali v díle, které Václav Havel začal," píše na jiném místě Mladé fronty Dnes zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch.

Také Lidové noviny označují Václava Havla za vítěze a zároveň za člověka, který v Česku obnovil význam slova hrdina. "Václav Havel se za dvanáct let prezidentování sice v mnohém přizpůsobil, mnohé uhladil a v řadě věcí dal přednost konvenci, ale jeho osobnost neztrácela šmrnc, švih a provokativnost," píše deník. Český exprezident prý po "vymizení" svého polského protipólu Lecha Walesy zůstal hlavním politickým symbolem nové svobodné Evropy. "A to i přesto, že československý stát, který reprezentoval, se mu rozpadl pod rukama," dodávají Lidové noviny. "Václav Havel už nebude dráždit český svět svými nepříjemnými otázkami. O to více bychom na něj měli myslet a znovu začít číst Havla a o Havlovi. Žádný takový jako Václav Havel už nikdy nebude. Nedopusťme, aby svět věděl lépe než my, jakou osobností byl. Všichni by si měli vzpomenout a postavit ho tam, kam náleží. Na vrchol dějin nejen našich životů," uzavírá svou poznámku výkonný ředitel Lidových novin Dalibor Balšínek.

Podle Hospodářských novin budou na Václava Havla jeho příznivci vzpomínat nikoliv nekriticky, ale jako na muže jistě chybujícího, ovšem za všech okolností oddaného ideálům, za něž si vždy ručil vlastním životem. "Vítězství pravdy a lásky je teď na nás všech ostatních, Václav Havel svůj part sehrál z plných sil a Čechům bude ještě nějakou chvíli trvat, než si naplno uvědomí, jaké štěstí měli, že jim v tom právě on tak dlouho pomáhal," píše deník. "Skončila jedna epocha, éra výjimečné osobnosti světového formátu, která se zrodila v srdci Evropy. Václav Havel nám bolavě chybí. Fenomén Havel nám ale dává úkol, kterému jsme zavázáni. Každodenně vzdorovat lži a nespravedlnosti, angažovat se na poli, které je nám souzeno, proti popírání spravedlnosti a udusávání demokracie v našem takzvaném demokratickém státě. Charisma vězně prezidenta Václav Havla nám bude svítit na cestu," napsala v listu filmová dokumentaristka Olga Sommerová. Hospodářské noviny také přinesly podstatnou část svého vydání ze 4. října 2007, jehož výrobu řídil právě Václav Havel.

Deník Právo oceňuje Václava Havla za nenásilný přechod moci od komunistické diktatury k demokracii a za jeho podíl na "přifázování" České republiky k Západu. Podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk uváděl stát, kterému stál v čele, do povědomí Evropy a světa vůbec, píše deník. "Ať už bude vážit jeho činy kdokoliv, od Stvořitele až po budoucí historiky, dozajista shledá, že jeho dobré činy drtivě převažují nad jeho omyly," shrnuje deník Právo. Jeho komentátor končí slovy: "Václava Havla, dramatika, filozofa a občana, si politika, jako služba veřejnosti, prostě vyžádala. Rád bych zažil ještě něco podobného, avšak den je v Česku soumračný a světélko nevidět." Socioložka Jiřina Šiklová nazvala svůj příspěvek v deníku Právo takto: "Nastal čas si důkladně přečíst Havla". Mimo jiné píše: "Kéž by si alespoň teď lidi přečetli, co vlastně ten člověk napsal a že byl vnímán ve světě jako jedna z nejvýznamnějších osobností druhé poloviny dvacátého století. Alespoň kdyby si lidi teď přečetli Havlovu stať 'Moc bezmocných' a dodatečně si uvědomili, že svůj pocit naučené bezmocnosti si pěstují sami před sebou, aby mohli jenom nadávat a připadat si jen jako oběti. Václav Havel si nepřipadal jako oběť ani v kriminále," uzavírá Jiřina Šiklová.

Deník Sport přináší pohledy na Václava Havla očima slavných sportovců. Věra Čáslavská, olympijská legenda a poradkyně bývalého prezidenta v prvních letech jeho vlády mimo jiné řekla, že Václav Havel se nikdy nevzdával a vždy se choval čestně. "Byl neobyčejně zodpovědný. Než něco vyslovil, všechno si pečlivě promyslel. Než něco napsal nebo udělal, vše si prověřil. Neříkal věci do prázdna, nesmysly," řekla v rozhovoru pro deník Sport Věra Čáslavská. Vzpomněla si také na jednu příhodu: "Václav Havel mi řekl: 'Mně by se moc líbilo, kdybyste dělala primátorku Prahy.' Když jsem odmítla, byl děsně zklamaný." "Česko, to by ve světě Havel," řekl listu olympijský vítěz z Nagana, hokejový brankář Dominik Hašek. "Byl to velký člověk. Muž, který si uměl stát za svým a který za své názory dokázal bojovat i v dobách, kdy to většina nás ostatních nedokázala a vzdala," dodal Dominik Hašek. Skromný a rovný člověk. Ten, od něhož bychom si měli vzít všichni příklad. Takhle na Václava Havla bude vzpomínat Vladimír Růžička, někdejší kapitán olympijských šampionů z Nagana. "Po finále Mistrovství Evropy 1996 přišel do šatny a já mu věnoval svůj dres. Originální, s nímž jsem hrál. Po čase mu vyloupili kancelář a on si postěžoval, že mezi ukradenými předměty byly i osobní věci, k nimž měl vztah. Mezi nimi jmenoval i můj dres. To mě potěšilo, že ho nezahodil nebo někomu nedal, ale chtěl si ho ponechat na památku," zavzpomínal pro deník Sport účastník fotbalového EURO 1996 Karel Poborský.

Několik deníků také na svou poslední stranu otisklo velkou fotku Václava Havla z prosince 1990, kdy byl na návštěvě Portugalska na pobřeží Cabo da Verde. Václav Havel se na ní prochází u moře a jakoby symbolicky odchází směrem od objektivu, přičemž zanechává v písku jasně patrné stopy.

BBC ve svém nekrologu o Havlovi píše jako o muži, který bez krveprolití pomohl svrhnout komunistickou vládu a který se z disidentského autora divadelních her stal k překvapení světa během několika týdnů prezidentem. I ve své funkci si přitom zachoval otevřenost.

CNN exprezidenta Havla hodnotí jako vážného myslitele, který měl zároveň smysl pro humor. Připomíná tak i jeho jízdy na koloběžce po chodbách Pražského hradu. Zdůrazňuje ale také, že Havel, který kvůli svým protirežimním postojům strávil několik let ve vězení, až do konce svého života podporoval disidenty po celém světě.

Deník The New York Times píše o Havlovi jako o plachém intelektuálovi, který se stal symbolem moci lidí nenásilně zvítězit nad totalitární vládou. "Pravda a lásku musí zvítězit nad lží a nenávistí," připomíná list jeho slavný citát, podle něhož se prý snažil žít. The New York Times také oceňuje zásluhy Havla, který byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, o integraci České republiky do Evropské unie.

Francouzský list Le Monde českého exprezidenta připomíná textem polského novináře a někdejšího disidenta Adama Michnika. Ten na Havla vzpomíná jako svého přítele, který jako první mluvil vlastním hlasem, vedeným pravdou a svobodou.

Hrdina, patriot svobody, buřič. Tak vzpomínají na zesnulého českého exprezidenta Václava Havla německé deníky. Věnovaly mu celé strany, Havlova fotografie zdobí titulní stránky všech hlavních listů. Berliner Zeitung označuje Václava Havla za jednoho z hrdinů druhé poloviny 20. století. Ani v té nejhorší vřavě přitom neztratil smysl pro humor. Süddeutsche Zeitung ho nazývá buřičem, který měl vůli pevnou jako ocel.

Foto: ČTKFoto: ČTK Jako morální autoritu, intelektuála disidenta a současně velmi efektivního politika hodnotí osobnost Václava Havla ruský tisk. "Český exprezident byl člověkem-symbolem, který zajistil své zemi nejméně bolestivý přechod od komunismu k demokracii ve východní Evropě," napsal list Kommersant. "Ve funkci prezidenta předvedl to, co se zdálo nemožné: dokázal, že včerejší rebel se může stát efektivním vládcem. Reformy podniknuté v jeho éře naprosto uspěly: stabilita prvního postkomunistického desetiletí byla zajištěna bez toho, že by demokracie utrpěla," uvádí list.

Vládní list Rossijskaja gazeta charakterizuje Havla jako disidenta, dramaturga, otce "sametové revoluce", posledního československého a prvního českého prezidenta, který "dokázal světu, že státy se mohou rozpadat smírně a bez krveprolití". "V Evropě se Havlovo jméno spojuje především s pádem Berlínské zdi a komunistických režimů. S jeho pomocí se Československo přiblížilo Západu. Havel se stal prezidentem nového, svobodného Česka, a především s tím vstoupí do dějin," uzavírá Rossijskaja gazeta.

O úmrtí světoznámého spisovatele, disidenta a politika se však mohli dozvědět i čtenáři médií na Blízkém východě, v Indii nebo Brazílii. Téma se také hojně objevovalo v diskuzích na sociálních sítích. Například na Twitteru patřilo krátce po jeho oznámení mezi deset nejdiskutovanějších témat.

Josef Kubeczka, Milena Štráfeldová