Účastníci kurzu v Dobrušce navštívili Český rozhlas, foto: Kristýna MakováÚčastníci kurzu v Dobrušce navštívili Český rozhlas, foto: Kristýna Maková Jsou mladí, jejich rodným jazykem je španělština a všichni mají ještě něco společného: české předky. A to je nezbytná podmínka pro získání stipendia české vlády k tomu, aby mohli přijet do České republiky studovat češtinu.

Účastníci kurzu navštívili toto úterý Český rozhlas. Karel Žák z Ekvádoru mluvil o důvodech, které ho přiměly k realizaci své účasti na těchto kurzech:

„Jeli jsme na kurz češtiny pro krajany. Máme své babičky, otce, strýčky, rodinné příslušníky s českými předky. Přihlásili jsme se na tento kurz a odjeli na čtyři týdny. Nejdříve byly tři týdny v Dobrušce. Tohle je náš poslední týden, a to v Praze. Takže se po čtyřech týdnech studia češtiny vracíme do svých zemí nebo zůstáváme ještě nějakou dobu tady. Pro mnoho z nás je to první zkušenost s českou kulturou, Českou republikou a kulturou našich prarodičů.“

Náplní kurzů bylo také přiblížit českou kulturu dob předků frekventantů kurzu, ovšem poněkud autentičtějším způsobem, jak uvádí mexická studentka Miroslava Palecek:

„Učili jsme se české písničky, polky. Učili jsme se tančit některé typické české tance a pravdou je, že je to něco velmi zajímavého, protože v naší zemi, přestože máme české předky, nikdo takhle nežil.“

Naopak Gabriele Rotter mluvila o obtížných začátcích bližšího poznávání českého jazyka:

„Mluvím anglicky, německy, španělsky a čeština se od těchto tří jazyků úplně liší. Němčina se snad trochu více češtině podobá, ale ty další jazyky s ní nemají mnoho společného. Takže se slovíčky musí člověk začít od nuly. Rozumějte, pro mě bylo velmi složité a těžké začít si zapamatovávat slovíčka nebo porozumět tomu, co které slovo znamená.“

Když jsme se ptali Karla Žáka na Prahu, v podstatě pěl pouze chválu na hlavní město a celou zemi.

„Praha je úžasné město. Zamiloval jsem se do Prahy běh dvou dní. Poté jsem jel do Dobrušky a teď se vracím do Prahy. Zůstanu tu o tři týdny déle. Pojedu poznat Plzeň, Karlovy Vary, Český Krumlov, trošku celou zemi. Také Brno, město mého dědečka. A samozřejmě, že mě láká jet studovat i příští rok češtinu, jazyk mých prarodičů. A chci sem přijet žít. Tahle země se mi opravdu líbí.“

Kurz začal 27. července v Dobrušce a končí tento týden v Praze.

Autor: Noelia Rojo
Ze španělštiny přeložila: Kristýna Maková