Loutky Spejbla, Hurvínka a spol. jsou oblíbené po celém světě. Nejinak je tomu v Čechohradě, kde první říjnový týden prožily děti veselé příběhy s legendární dvojicí S+H, paní Kateřinou, Máničkou a Žerykem.

Na úvodní besedě se dozvěděly o historii loutek, jejich charakteru a interpretech.

Prof. Josef Skupa vystupoval v plzeňském Loutkovém divadle Feriálních osad od 1. světové války s tradičním Kašpárkem. Později se rozhodl scénu obohatit a nechal vytvořit podivného ušatého panáka s vypoulenýma očima jako karikaturu užvaněného měšťáka. Loutku vytvořil řezbář Karel Nosek, jméno poradil Karel Koval. Původ jméno Spejbl souvisí se slovem bejbl, jímž se na Plzeňsku označovali hlupáci a popletové. Spejbl je plešatý, přechytřelý dědek v černém fraku, který ovšem ostře kontrastuje s dřeváky, které má na nohou. Samy děti poznaly, že jde o komickou postavu, která mluví huhňavým hlasem a všechno poplete. Poprvé se Spejbl představil na podzim přesně před 90ti lety, kdy vystupoval po boku Kašpárka jako cvičenec na hrazdě. Postavy se ovšem k sobě nehodily. O šest let později vytvořil synovec řezbáře Karla Noska Gustav pro Skupu překvapení. Byla to zmenšená kopie Spejbla a dostala jméno Hurvínek. Prof. Skupa začal vystupovat s oběma loutkami a časem se z Hurvínka stal drzý a rozpustilý syn pana Spejbla. Spejbla a Hurvínka mluví tradičně jeden herec, který střídá hluboký hlas otce Spejbla s Hurvínkovým komickým pištěním. Divadlo v Plzni působilo do r. 1943. Prof. Skupa byl v r. 1944 gestapem zatčen, vězněn, ale o rok později se mu podařilo uprchnout z hořícího vězení v Drážďanech. V říjnu 1945 otevřel stálou scénu Divadla S+H v Praze, která zde sídlí dodnes. Na sklonku života jmenoval prof. Skupa svého žáka Miloše Kirschnera svým nástupcem.

Ke Spejblovi s Hurvínkem přibyly v roce 1930 Mánička, nerozlučná Hurvínkova kamarádka, a Spejblovic pes Žeryk. V roce 1971 dostala Mánička pedagogicky zaměřenou „bábinku“ paní Kateřinu Hovorkovou. Interpretkou Máničky a bábinky je po Anně Kreuzmannové a Boženě Welekové manželka zesnulého Miloše Kirschnera Helena Štáchová.

Týden s loutkovými postavičkami se vydařil, Hurvínkovo CHÁ CHÁ zná už v Čechohradě každé malé dítě. Čechohradské děti přicházely do Českého centra sledovat na videokazetě povídání O divadle Spejbla a Hurvínka a řadu večerníčkových seriálů na téma Hurvínkova dobrodružství. Pak přišlo na řadu výtvarné soutěžení, ve kterém bylo úkolem nakreslit některou z pěti postaviček a zjistit, jak dobře si děti loutky zapamatovaly. Odpovědi v závěrečném kvizu vypovídaly o tom, jakou popularitu si oba hrdinové mezi dětmi získaly.

O letošních prázdninách se vzdělávacího pobytu na Pastvinách v Orlických horách zúčastnilo celkem 40 dětí z Ukrajiny a Ruska, z nich bylo 6 z Čechohradu. Kromě dopolední výuky a několika celodenních výletů byly pro děti připraveny zajímavé besedy. Na jednu z nich přijeli za krajanskými dětmi jak živí, tak dřevění herci Divadla Spejbla a Hurvníka, „třetí“ otec hlavních protagonistů se dvěma z řady znamenitých spolupracovníků, kteří svým vodičským mistrovstvím potěšili přihlížející děti.

Ira, Táňa, Marina, Maxim, Vlad a Andrej, čechohradští účastníci letošního edukačního pobytu, vypravovali zdejším dětem, jaké výstupy, scénky a dialogy jim herci na táboře předváděli a sami napodobovali pokračovatele Miloše Kirschnera, současného interpreta Martina Kláska, který promlouval za oba populární ušatce. Dva chlapci si připravili dialog v ukrajinšitě, v němž Spejbl poučuje, zatímco ukňouraný přidrzlý Hurvínek dostává svými všetečnými otázkami otce do úzkých. Pan Klásek ovládá cizojazyčné verze a jak dětem na táboře řekl, divadlo od éry Miloše Kirschnera hraje vždy v jazyce té země, kde právě hostuje. Divadlo S + H doposud hostovalo v 31 zemích čtyř kontinetnů , Ukrajinu nevyjímaje. Děti se ostatním pochlubily, že na vlastní oči spatřily a potěžkaly si vyřezané loutky. Na závěr besedy se s loutkami mohly na památku vyfotografovat.

Loutové postavičky vzbudily také zájem i u čechohradských dospělých. „Hurvínku, připomínáš mi slepé střevo.“ „A proč?“ „Protože jsi k ničemu a pořád podrážděný.“ To byl jeden z moha dialogů, které si s chutí četli na hodině českého jazyka v dostupných čítankách a rovněž se zájmem sledovali příběhy proslulých loutek na DVD.

Eva Řezníčková, učitelka ČJ na Ukrajině