Zleva Přemysl Sobotka, Ája Vrzánová, Miroslav Krupička a Michal Lukeš při zahájení konferenceZleva Přemysl Sobotka, Ája Vrzánová, Miroslav Krupička a Michal Lukeš při zahájení konference Zatímco počet zahraničních účastníků krajanských setkání se snižuje (na první setkání jich jezdilo přes 300), padl rekord v počtu zúčastněných zemí. Nejvíc Čechů přijelo jako obvykle ze Švýcarska, Rakouska, Německa a Chorvatska a Slovenska, ale objevili se i účastníci z Nového Zélandu, Venezuely, Brazílie, Egypta nebo Sýrie.

Nové byly i kulisy. Většina předchozích setkání se uskutečnila na půdě Univerzity Karlovy, letos se krajané sešli v nové budově Národního muzea v Praze, které – jak ve svém projevu zdůraznil ředitel Národního muzea Michal Lukeš – kdysi bylo burzou, později komunistickým parlamentem a naposled z ní vysílalo Rádio Svobodná Evropa. Konferenci tradičně zaštítil předseda Senátu Přemysl Sobotka a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Novinkou bylo předávání Ocenění za dlouholetou činnost pro krajanské komunity. Ocenění předala v úvodu konference předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničích Čechů Ája Vrzáňová a předseda Senátu Přemysl Sobotka. Získalo je šest žen, které většinu svého volného času zasvětily práci v úspěšných krajanských organizacích: Helena Baslerová – předsedkyně Kulturního klubu Čechů a Slováků ve Vídni, Fanynka Husáková – předsedkyně České besedy Rijeka, Vlastenka Krišan – předsedkyně spolku Češi jižního Banátu v Srbsku, Helena Miškufová – redaktorka, scénáristka a předsedkyně Slovensko-českého klubu, Ludmila Muchina – předsedkyně české národní rady Ukrajiny a Marie Nenadálová – organizátorka vzpomínkových oslav Jana Palacha a Jana Zajíce ve Švýcarsku.

Julek NeumannJulek Neumann V průběhu dvou jednacích dní zaznělo přes 20 referátů, z nichž mnohé vzbudily živou diskusi. Hodně se diskutovalo po úvodním vystoupení socioložky Jiřiny Šiklové, podle níž éra globalizace udržování menšin příliš nepřeje, ale pěstování kulturních odlišností přispívá k etnické diverzitě a je třeba je podporovat. Jiří Gruntorád z Libri Prihibiti podal přehled exilových vydavatelství, která sehrála významnou roli v kulturním i politickém životě českého a československého exilu. Zajímavý byl referát Julka Neumanna o současné krajanském a exilovém divadle. Zatímco ještě v době studené války se české divadlo pěstovalo např. mezi krajany v Austrálii a Británii, dnes funguje pouze divadelní soubor ve Vídni, dva v Kanadě, asi desítka souborů v Chorvatsku a nově vzniklé divadlo Jen tak v Bruselu. Do diskuse za zapojil také Michal Vlasák ze souboru Vlastenecká omladina z Vídně, který byl mezi účastníky.

Představitelé jednotlivých komunit podrobně referovali o kulturní činnosti krajanů na svých teritoriích. Mezi kulturně nejbohatší české menšiny v zahraničí patří Češi v Chorvatsku, na Ukrajině, na Slovensku, ale také třeba v USA. Své zvyky a tradice udržují i rumunští Češi v oblasti tzv. Banátu, ale potýkají se s výrazným úbytkem příslušníků mladé generace, kteří odcházejí pracovat do měst nebo do České republiky. Ředitelka Českého a slovenského muzea v Cedar Rapids Gail NaughtonŘeditelka Českého a slovenského muzea v Cedar Rapids Gail Naughton

Mimořádným zjevem je České a slovenské muzeum v Cedar Rapids v americkém státě Iowa. Jde zřejmě o jedinou institucí mimo Českou republiku, která profesionálně mapuje české a slovenské vystěhovalectví. Jak v Praze připomněla jeho ředitelka Gail Naughton, novou moderní budovu muzea otvíral v roce 1995 Václav Havel a Bill Clinton. V roce 2008 ji bohužel poškodily ničivé povodně. Muzeum dokázalo sehnat finance, letos přesídlilo do nových prostor a pořádá nové výstavy a projekty.

Lucie Slavíková-BoucherLucie Slavíková-Boucher Petr Vrána představil projekt Památníku Československého exilu, který by měl vzniknout v Praze – Modřanech na třídě Československého exilu. Památník je koncipován jako pískovcový kvádr vysoký 15 metrů, na který by byly promítány portréty významných československých exulantů. Projekt je připraven a schválen modřanskou radnicí, jediné co chybí, jsou finanční prostředky. Martina Fialková z Mezinárodního českého klubu promluvila o filmovém projektu České kořeny, který zachycuje krajanské a exilové osobnosti z některých zemí. Loni vznikl první hodinový film, představující 7 významných krajanů ve Švédsku. Díl, věnovaný Švýcarsku, je ve výrobě a bude dokončen ještě letos.

Antonín Stáně představil kulturní a náboženské centrum Velehrad v Londýně. Středisko založil v roce 1964 páter Jan Lang a původně fungovalo jako kaple a ubytovna. Složení návštěvníků a poslání střediska po roce 1989 se ale změnilo a budova potřebuje rekonstrukci. Skončily tu české bohoslužby a správci by objekt rádi proměnili v ekonomicky nezávislé kulturní centrum, které by si na svůj provoz samo vydělalo. Posledním tématem konference byly České školy bez hranic, které fungují v sedmi západoevropských metropolích. Zakladatelka Lucie Slavíková-Boucher hovořila o těžkostech, s nimiž se dobrovolní učitelé potýkají, i o příslibu materiální pomoci ze strany ministerstva školství. Krajané jevili o tento projekt, jehož cílem je udržet v zahraničí výuku dětí v češtině, značný zájem a pochopení.

Účastníci konference v nové budově Národního muzea v PrazeÚčastníci konference v nové budově Národního muzea v Praze Závěr konference patřil diskusi, v jejímž úvodu vystoupil předseda senátní komise pro krajany Marcel Chládek, místopředseda komise Tomáš Grulich a zmocněnec ministerstva zahraničí pro krajany Vladimír Eisenbruk. Představili činnost, záměry ale i omezené možnosti svých institucí. V diskusi se ozvala řada kritických poznámek. Týkaly se např. možnosti korespondenčních voleb a nespravedlivého nebo nejasného přidělování dotací krajanským spolkům ze strany ministerstva zahraničí. Vladimír Eisenbruk vysvětlil systém přidělování dotací a senátoři Chládek a Grulich zdůraznili marný boj senátní komise pro krajany za širší možnost volební účasti pro krajany. Výhrady zahraničních Čechů by měl vyřešit nový volební zákon s možností elektronického hlasování. Pokud bude schválen, mohlo by se podle něj volit už za dva roky do Senátu.

Helena Miškufová představila koprodukční snímek Návrat tanečniceHelena Miškufová představila koprodukční snímek Návrat tanečnice Jiným diskusním tématem byla neexistence jednotného úřadu, který by agendu a problémy zahraničních Čechů koordinoval a řešil. Účastníci diskuse schválili text dopisu, který k vytvoření takového úřadu vyzývá a je adresován premiéru Petru Nečasovi a ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi. Text dopisu si můžete přečíst zde.

Kultura v praktické rovině se dostala i do programu konference. Kromě návštěvy pražských pamětihodností v poslední den setkání krajané shlédli slovenský film Návrat tanečnice o životě zakladatele východoslovenského muzea v Košicích Josefa Poláka, jehož scénáristkou je Helena Miškufová. Na závěr konference vystoupilo Duo Bohemia Berlin, které reprezentují Petr Vašíček a Marta Vávrová, žijící v Berlíně.

Letošní konferenci hodnotili její účastníci vesměs pozitivně, i když prakticky všem vadil nezájem českých médií a veřejnosti o krajanské otázky. Záměrem organizátorů je udržet dvouletou frekvenci setkání a další konferenci plánují uspořádat v roce 2012. Náměty na téma příštího setkání mohou účastníci i nejširší veřejnost posílat e-mailem na adresu info@zahranicnicesi.com. Diskusní příspěvky z konference budou průběžně publikovány na www.zahranicnicesi.com.

M. Krupička

Fotogalerie