Program konference Krajané a kultura na www.zahranicnicesi.com

Pondělí, 6. září 2010

Konference Krajané a kultura proběhla v Praze za účasti desítek krajanů od střední Evropy až po Nový Zéland. O významu vztahů mezi krajany a „mateřskou“ Českou republikou pohovořili v úvodních minutách ředitel Radia Praha Mirek Krupička, bývalá vynikající krasobruslařka a současná předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Ája Vrzáňová, předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka, dále zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí ČR pro krajanské záležitosti Vladimír Eisenbruk a ředitel Národního muzea Michal Lukeš jako hostitel. Zdůraznil pohnutou minulost sálu, který sloužil jako burza, za totality poslancům, posléze Radiu Svobodná Evropa a nakonec se stal součástí našeho největšího muzea. Následovalo ocenění osobností, jejichž úsilí nejvíce přispívá k organizaci krajanského života v zahraničí. Diplom s květinou postupně převzaly Helena Baslerová, Fanynka Husáková, Vlastenka Krišan, Ludmila Muchina, Marie Nenadálová a Helena Miškufová.

Dopolední blok příspěvků otevřela socioložka a významná představitelka disentu Jiřina Šiklová. Pohovořila o významu exilu pro zachování jiného kulturního povědomí, než které vytvářel totalitní režim. Pozastavila se i nad globalizací přinášející mj. i jakousi pseudokulturu. Téma rozvinul později Jiří Gruntorád. Podrobně referoval o exilových vydavatelstvích, která podporovala svou činností především v Československu zakázané autory. Ať už se jedná o Sixty-Eight Publishers Josefa Škvoreckého a jeho ženy Zdeny Salivarové, samizdatový Index a několik dalších vydavatelství, zaměřených např. na katolické autory nebo poezii. Bestsellerem exilem vydané literatury byl Škvoreckého Tankový prapor (9 tisíc výtisků v celkem pěti vydáních). Předěl mezi referáty o exilu vyplnil příspěvek Julka Neumanna o českých divadlech v zahraničí. Největší tradici mají na Balkáně, v zámoří často bojovala po kolapsu komunistických režimů s existenčními problémy. V Kanadě si v divadlech krajanů zahrály i některé známé osobnosti, stačí zmínit Jiřího Voskovce nebo Jana Třísku.

Odpolední blok byl věnován životu české komunity v srbském Banátu. O kulturním dědictví, současném znovuzrození regionu a zejména budoucnosti banátských vesniček hovořil novinář, fotograf a terénní pracovník Člověka v Tísni Ivo Dokoupil. Jak uvedl, banátská komunita je unikátní zejména svou autentičností, která přetrvala i po roce 1990. Jejím největším současným problémem je vliv globalizace, reklamy a nedostatek pracovních příležitostí v kraji, což dohromady vede k odlivu mladých lidí zpět do České republiky. Například v Rovensku dnes z původních 1000 obyvatel žije pouhých 60, převážně starých lidí. Nezadržitelné snižování počtu místních obyvatel tak vede k úpadku a chátrání celého Banátu. Člověk v tísni se proto snaží pomáhat místním krajanům, zejména v oblasti turistiky a tradičních řemesel. Více informací o podpoře poskytují internetové stránky www.banat.cz. Historii Čechů v Srbsku se dále věnovali Vlastenka Krišan, vedoucí krajanského spolku v Bele Crkvi, předseda jihobanátské pobočky Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku Francisc Draxel a farář Českobratrské církve evangelické Petr Brodský.

Jakým kulturním životem žijí krajané na sousedním Slovensku informovali zástupci tamních krajanských spolků. Závěrem večera mohli přítomní shlédnout nový dokumentární film Návrat tanečnice, který vznikl v koprodukční spolupráci české krajanské organizace Slovensko-český klub ve Slovenské republice a Slovenské televize.

Úterý, 7. září 2010

V dopolední části úterního programu konference Krajané a kultura se sešly příspěvky věnované krajanům v Chorvatsku a alpských zemích. Leonora Janotová připomněla historický vývoj osídlení Chorvatska Čechy. Mnozí z nich se zasadili o hospodářský rozvoj země, zakládali sklárny, cukrovary, škrobárny či pivovary. Kulturní akce organizované českými besedami ve Slavonii (především v Daruvaru a okolí) svým významem a délkou tradice často nemají konkurenci ani na naší scéně. Řeč je především o dožínkách, kterých se jako hosté pravidelně účastní politici České republiky a Chorvatska. I přes velkorysý postoj Chorvatů k menšinám Češi postupně asimilují s většinovým obyvatelstvem. Zdenka Čuchnilová, poslankyně zastupující Čechy v chorvatském parlamentu, připomněla nutnost bilaterální smlouvy s Českem. Jedině tak bude zajištěna finanční podpora tamních Čechů i v ekonomicky obtížnější době. Student pardubické univerzity Jiří Tůma se ve své diplomové práci věnoval Čechům v Chorvatsku pohledem cizince. Ve svých šetřeních zjišťoval postoje české menšiny a její pocity ve vztahu k majoritnímu obyvatelstvu. Helena Baslerová se zasloužila o odhalení pamětní desky písničkáře Karla Hašlera v bývalém koncentračním táboře v Mauthausenu. Bližší informace o kulturním životě našich krajanů v Rakousku získal od jejího syna redaktor Till Janzer (celý příspěvek). Blok přednášek zakončil Jaroslav Havelka na téma kulturní činnosti krajanů ve Švýcarsku.

O své postřehy z kulturního života amerických krajanů se v úvodu odpoleního bloku podělila Eva Střížovská, publicistka a šéfredaktorka Českého dialogu. Zájem o českou kulturu je mezi krajany v USA, zejména v oblasti Texasu, stále živý. Dokládají to četné festivaly dechové hudby neboli „Polkafesty“, volby královen krás (s důrazem na znalosti českých reálií) a řada muzeí s rozsáhlými expozicemi o českých krojích, zvycích apod. Jedním z nich bylo i České a slovenské muzeum v Cedar Rapids v Iowě, které v roce 2008 kompletně zničila rozsáhlá povodeň a které v letošním roce otevřelo nově zrekontruovanou část expozice. Podle ředitelky muzea Gail Naughton je však třeba na zkázu pohlížet i s trochou nadhledu. Budovu čeká v následujících letech kompletní přemístění, které přinese podstatné rozšíření interiérů muzea. Nově vzniknou prostory pro děti, sklady či podzemní garáže, ale i větší výstavní plochy. Případným škodám při další povodni by mělo do budoucna zabránit celkové zvýšení podlahy v prostorách až o jeden metr nad původní stav.

V hojném počtu se konference zúčastnili zástupci krajanů ve Švédsku. O životě a historii tamní komunity pohovořil Ota Štorch, předseda Sdružení svobodných Čechů a Slováků ve Stockholmu. Se svou vlastní kulturní osvětovou činností přítomné seznámila historička Blanka Karlsson, která je zároveň jednou z osobností, jíž je věnována část v dokumentárním projektu České kořeny. První pilotní snímek s názvem České kořeny ve Švédsku se v těchto dnech dočkal svého pokračování, tentokrát ze Švýcarska.

Text a foto: Miloš Turek a Barbora Kmetnová