Petr Polakovič v Sao BentuPetr Polakovič v Sao Bentu Kolikátá cesta do Brazílie to byla a co bylo jejím cílem?

Byla to moje čtvrtá cesta na jihoamerický kontinent. Poprvé jsem byl v Brazílii v roce 1996 s misí Svazu průmyslu ČR. V roce 1998 jsem se vydal do Brazílie s ženou, navštívili jsme příbuzné, kteří se v roce 1877 vystěhovali do jižní Brazílie. Další cestu jsem podnikl v roce 2005, kdy jsem se pokoušel zmapovat vystěhovalecké komunity v jihobrazilském státě Rio Grande do Sul. Podobný studijní cíl měl i můj poslední a nejdelší pobyt v prosinci 2009.

Dá se odhadnout, kolik lidí z českých zemí se v té době do Brazílie vystěhovalo?

Vystěhovalecká vlna z Evropy do Brazílie probíhala v druhé polovině 19. století. Nebylo to jen z českých zemí, ale také z Německa, Itálie a dalších států. Vystěhování organizovaly různé kolonizační spolky, navázané na vlastníky půdy nebo přímo na vlády v jihobrazilských státech. Nabízely vcelku výhodné podmínky pro vystěhování a získání půdy. Tyto spolky měly své zástupce ve všech velkých německých městech – Lipsku, Drážďanech i Liberci. Proto nábor probíhal i mezi německými obyvateli českých zemí. Nejvíc českých Němců odjíždělo do zámoří přes Hamburk. V Hamburku jsem zkoumal seznamy pasažérů a podle mého odhadu odjelo až 1000 lidí za rok. Vzhledem k tomu, že vystěhovalectví trvalo několik desítek let, mohlo odjet několik desítek tisíc lidí. Je to můj odhad, ale když si uvědomíme, že další vystěhovalci odjížděli přes Antverpy, Bremerhaven, Janov a Terst, myslím si, že nejde o nadnesená čísla.

Kolik těchto lidí se ke svému původu hlásí dnes?

Je to několikanásobek původního počtu. Kolonisté měli z praktických důvodů hodně dětí. Například část mé rodiny, která do Brazílie odešla, dnes čítá několik set členů. Rozhodně lze říci, že z těch několika desítek tisíc vystěhovalců je dnes několik set tisíc potomků. V Brazílii jsou i jiné a větší národnostní skupiny, například Němců je několik milionů.

Do kterých oblastí v Brazílii čeští Němci směřovali?

Přijížděli především do dvou států v jižní Brazílii – Rio Grande do Sul a Santa Catarina. V Rio Grande se usazovali v hlavním městě Porto Alegre a dále v Nova Petropolis, Vencio Aires, Jaguari, Guarani da Misoes, Cero Branco nebo Agudo, kde mám příbuzné, a dalších. Ve státě Santa Catarina jde o města Joinville, Florianopolis, Rio Negriňo nebo Sao Bento. I jejich potomci jdou do tisíců. Ve větších městech mají tito čeští Němci, přezdívaní Bohmisch, své spolky.

Které oblasti v Brazílii se ti podařilo navštívit?

Budova budoucího muzea v RalskuBudova budoucího muzea v Ralsku Věděl jsem, že lidé z určitých českých pohraničních oblastí se usadili v určitých regionech v Brazílii a chtěl jsem si to ověřit. Ve státě Santa Catarina jsem navštívil město Sao Bento, kde jsou především potomci vystěhovalců z oblasti Šumavy a z Liberecka, z Vratislavic atd. Celá jedna čtvrť je pojmenovaná podle Šumavy Bohmerwald, podle Liberce je pojmenovaná ulice Reichenberg, další podle Vltavy Moldau. Ve státě Rio Grande do Sul jsem navštívil městečko Jaguari, kde je další vystěhovalecká komunita. V místním muzeu jsem tam narazil na dojemnou fotografii vystěhovalců s portrétem císaře Františka Josefa.

Jedním z plánů je vybudovat v ČR muzeum vystěhovalectví do Brazílie. V jakém stádiu je tento záměr?

Pro muzeum, kde chceme zdokumentovat vystěhovalectví českých Němců, se podařilo získat budovu bývalé německé školy v Ralsku v Libereckém kraji. Bude jej provozovat občanské sdružení Náhlov www.nahlov.wz.cz. Muzeum chceme otevřít na jaře 2012. Momentálně sháníme prostředky na opravu budovy, oslovujeme sponzory. Rekonstrukce by měla začít ještě letos hned jak to počasí umožní. Finanční příspěvek slíbili krajané z brazilského Sao Benta a doufám, že se najdou i další.

Děkuji za rozhovor.

M. Krupička