Konference 'Krajané a exil: 1948 a 1968', Foto: Martina StejskalováNa rozdíl od předchozích setkání, které neměly jednotící téma, byl obsah konference definován svým názvem a zaměřil se na podmínky a průběh exilových vln, vzniklých v důsledku Února 1948 a Srpna 1968. Diskusi vzbudil hned první přednášející historik Jiří Pernes, který mj. uvedl, že počet Čechoslováků, kteří odešli do exilu po Únoru a po Srpnu, odhaduje na 200 000 osob. Běžně uváděná čísla jsou i víc než dvojnásobná. 
Jiří Pernes, Foto: Martina StejskalováZajímavé byly příspěvky Petra Broda, který vysvětlil specifičnost podmínek a motivů odchodu Židů z Československa po roce 1948 a 1968, a Mileny Josefovičové z Masarykova ústavu AV ČR, která se ve svém referátu Vědecký exil zabývala hlavně posrpnovou emigrací českých vědců a přiblížila konkrétní osudy některých z nich. Vilém Prečan představil práci a publikace Československého dokumentačního střediska a vyzval přítomné, aby mu pomohli zkompletovat archiv o osobnostech českého exilu, který ČSDS systematicky buduje. Část archivu je na internetových stránkách www.csds.cz. Většinu přednášejících tvořili západoevropští exulanti, kteří referovali o české emigraci ve svých vlastních zemích. Šlo především o Švýcarsko, Rakousko a Německo, kde skončilo nejvíc uprchlíků. O Svobodné Evropě, která byla jedním z center československé emigrace v Německu hovořila její bývalá redaktorka Olga Kopecká-Valeská. Její pohled doplnil starosta Sokola Mnichov Karel Pokorný, který přiblížil život emigrantů v Mnichově mimo Svobodnou Evropu.
Karel Pokorný, Foto: Martina StejskalováDruhý den konference zazněly příspěvky o české emigraci v Británii, Kanadě, Nizozemí a Švédsku. Zakladatel Libri Prohibiti Jiří Gruntorád promluvil o vlně novin a časopisů, které vznikly ve světě po roce 1968 a z nichž některé dosud vycházejí. Diskusi vzbudil také Tomáš Grulich svým referátem Vztah státu k exilu, v němž dokumentoval rafinované praktiky komunistického státního aparátu vůči uprchlíkům a jejich rodinným příslušníkům. Na toto téma by měla do konce roku vyjít kniha. Vztahem starších exulantů a mladé eurogenerace v Bruselu se zabývala předsedkyně belgického spolku Beseda-Volnost Anita Březinová. Vzhledem k přílivu mladých Čechů do evropských institucí má spolek vedle starších i mladší členy, i když není lehké zájmy všech generací sladit. 
Konference 'Krajané a exil: 1948 a 1968', Foto: Martina StejskalováPoslední půlden konference byl věnován diskusi. Účastníci konference se vyjadřovali – často velmi kriticky – ke kontaktům s českými institucemi, jako jsou zastupitelské úřady, soudy, zdravotní pojišťovny atd. Řada dotazů se týkala umožnění korespondenční volby a zavedení dvojího občanství pro některé kategorie občanů žijících v zahraničí. Josef Zoser, předseda senátní komise pro krajany, přítomné informoval o tom, že návrhy příslušných zákonů by měla projednat sněmovna, ale výsledek – jak se už ukázalo v minulosti – bude záležet na politické dohodě a nelze jej předjímat. V diskusi dále vystoupili zmocněnec ministerstva zahraničí pro krajany Vladimír Eisenbruk a zástupkyně Veřejného ochránce práv Jitka Seitlová, která vyzvala zahraniční Čechy, aby neřešené problémy a stížnosti směřovali do jejího úřadu. Sympatie vzbudila ředitelka Českého a slovenského muzea v Cedar Rapids ve Spojených státech Gail Naughtonová, která prezentovala stav muzea po ničivých povodních z letošního června. Souhlasný aplaus vyvolal také přítomný člen skupiny bratří Mašínů Milan Paumer, který diskutoval o tom, jak se současná česká společnost vyrovnává s komunismem.
Konference 'Krajané a exil: 1948 a 1968', Foto: Martina StejskalováKonference měla i svůj společenský rozměr. Součástí doprovodného programu bylo společenské setkání, na němž vystoupil krajanský folklorní soubor z Ukrajiny, proběhly projekce dokumentárního filmu Srpen 1968 a filmu Písničkář, který nezemřel. Snímek, který pojednává o Karlu Hašlerovi představili jeho tvůrci Josef Lustig a Marek Jícha. Zahraniční Češi dále absolvovali prohlídku muzea Kampa Medy Mládkové a navštívili Ústav pro studium totalitních režimů. I zde bylo o čem diskutovat, protože emigranti patřili k prominentním zájmovým skupinám někdejších bezpečnostních složek. 
Organizátorka krajanského folklorního festivalu Věra Doušová s krajany, Foto: Martina StejskalováNa konferenci navázal krajanský folklorní festival, který se letos už podruhé konal v Praze, a projekce filmů exilového režiséra Bernarda Šafaříka, kterou 18. září večer zorganizoval v Modřanském biografu filmař Petr Vrána, žijící v Německu. Ten je i autorem návrhu Památníku československého exilu, který byl měl vzniknout v Praze Modřanech.Ohlasy účastníků konference byly vcelku pozitivní. Spokojen byl i veterán a člen Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Oldřich Černý, který stál u pořádání předchozích setkání zahraničních Čechů: „Konferenci považuji za úspěšnou. Ukazuje se, že cesta směrem k zúžení tématu, kdy lidé neodbíhají a nediskutují o všem, je ku prospěchu věci. Doufám, že se nám podaří uspořádat další konferenci za dva roky. Jediný problém je v tom, že nás bude zase méně.“
Materiály z konference, tj. fotografie, texty příspěvků atd., jsou postupně zveřejňovány na webu MKVZČ www.zahranicnicesi.com.
M. Krupička
